Epilog
Bratr náčelník Čiča o mně nedávno veřejně řekl, že jsem vždy dospělé vedl k tomu, aby si nezapomněli hrát. Většina dospělých má potřebu se odreagovat od zodpovědného zaměstnání, studia, péče o rodinu atd., atd. a to se týká i členů Junáka. Proto se scházejí ti revmatičtí oldi i přerostlí roveři a vymýšlejí to, co sami považují za zábavu. Takto se kupř. stýkáme my vodáci, ale mohou to být i trampové, lezci, nohejbalisté a jiní čutálisti.
No, a my hoši, co spolu chodíme, se tak setkáváme s jinými vodáky, trampy, lezci, nohejbalisty a jinými čutálisty. Když ti „ne naši“ uznají, že jsme dobrá parta a že nás nevidí poprvé ani naposledy, pozvu je mezi nás. Scházíme se pravidelně jednou měsíčně a průměrně každý druhý měsíc máme víkendovou akci (někdy podobnou té, na které jsme se setkali, jindy něco, co je překvapí).
Začnou‑li chodit skoro pravidelně, poznají, že občas musíme pomoci ostatním oddílům přístavu, tu na plavbě jako doprovod, tu při akci pro veřejnost jako servis, tu při začátku tábora, tu během něj jako specialisté na něco (jachting, vaření, rostliny, pohlazení…).
A pak přijde doba, kdy jim nabídnu skautský slib se znalostí zákona. Někdy je slib jen s několika činovníky, někdy s klubem dospělých čili oldskautů, když se hodí, tak se slibem vlčat a skautů (nezapomenutelný zážitek pro malé i dospělé). A to už se těm dospělým nováčkům mezi námi tolik líbí, že stále existují a chodí, dovolím jim platit příspěvky a pomáhat při programu.
Takže, když je potřeba doplnit vedení oddílu mladších, mám kam hrábnout. Když už je někdo zaháčkovaný u oddílu, tlačím ho na doplnění kvalifikace. No, netlačím, spíše přemlouvám, lákám a slibuju pomoc.
Když mezitím dorostou roveři, tak se oldi zase stáhnou do té víkendové party a jen tu a tam odpovídají kladně na otázky typu „nevíte kdo?“, „nevíte kde?“. Mezi touto bandou jsou bývalí roveři a předroveři, bývalí oddíláci, rodiče, co po nich současní členové chytili lásku k přírodě i vodě, soliterní vodáci a jachtaři, ta paní, co nás vždycky zdravila u pramene Lužické Nisy, a pár bývalých pěších oldskautů, které to u jejich původního klubu nebavilo. Jo, a také některé manželky.
A to jsem určitě nepopsal všechno, ale vy mi stejně moc nevěříte.
Vezír – Vladimír Cvrček
emeritní hlavní kapitán vodních skautů a člen Náčelnictva, nyní „velvyslanec“ vodních skautů u Kmene dospělých, Liberec